U malých dětí předškolního věku horečnaté onemocnění představují jisté riziko vzniku febrilních křečí. Horečka ovlivňuje pochody v našem těle a mozek není výjimkou. Jeho podrážděním teplotou kolem 39 ° C může dojít k vyslání impulsů do nervové soustavy. To vede k nekontrolovatelnému stahování a napínání svalů. Dítě sebou začne škubat a třást se.
Malé děti předškolního věku ještě nemají dostatečně vyvinutou centrální nervovou soustavu, a proto na ně může mít horečka zásadnější vliv, než na dospělého jedince. Při teplotách kolek 39° C může dojit k podráždění mozku, což se projeví vysláním impulsů do nervové soustavy. To se projeví nekontrolovatelnou křečí, silně připomínající epileptický záchvat. Zasaženy mohou být jen některé svaly, ale také celé tělo. Křeče mohou trvat několik vteřin až 5 minut. Jedná se o stav, jenž může dítě ohrozit na životě, neboť při něm dochází k poruše vědomí a mohou se dostavit i potíže s dechem.
I když je pro rodiče febrilní křeč něčím neskutečným, je potřeba zachovat klidnou hlavu. Dítě je vhodné uložit na zemi na bok. Rozhodně by se nemělo ukládat do postele či jiné vyvýšené místo, následkem křečí by mohlo dojít k pádu. Stejně jako v případě epileptického záchvatu se nesnažte držet končetiny, křeče to nikterak neovlivní a akorát by hrozilo riziko zranění. Poloha na boku zajišťuje volné dýchání i v případě, že u dítěte došlo ke zvracení. Povětšinou dochází ke křečím ojediněle, avšak u některých dětí se mohou opakovat během horečnatého období i několikrát. Totéž se dá říci i o dalším případném onemocnění. Přibližně u poloviny dětí, které jednou křeče absolvovali se mohou při dalším zvýšení teploty opětovně dostavit. Mezním věkem je šestý až sedmý rok, kdy se již febrilní křeče nevyskytují.
Každé dítě by po prodělání křečí mělo být vyšetřeno lékařem, aby se vyloučila možnost vážnějšího onemocnění. S odstupem dvou týdnů je zpravidla provedeno EEG vyšetření pro zmapování pochodů mozku. Veškerá vyšetření mají však preventivní charakter, neboť na rozdíl od rozšířených mýtů při křečích nedochází k poškození mozku. Ani další hojně rozšířený mýtus o souvislosti febrilních křečí a následném zvýšeném sklonu k epilepsii se nezakládá na pravdě. Pro dítě je opravdu tou nejrizikovější částí samotný záchvat.